29.05.2024
Ondřej Krejcar v současné době působí jako prorektor na Univerzitě Hradec Králové pro vědu a tvůrčí činnost. Pozici rektora Škoda Auto Vysoké školy (ŠAVŠ) převezme po Pavlu Mertlíkovi v září 2024. V letech 2016–2020 zastával pozici proděkana pro vědu a výzkum Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Kromě vedení vědeckovýzkumné činnosti univerzity a fakulty je také řešitelem či spoluřešitelem několika výzkumných projektů včetně mezinárodních. Dále je autorem celé řady odborných publikací v prestižních zahraničních časopisech s vysokým citačním ohlasem. Dlouhodobě také spolupracuje s Technologickou agenturou České republiky, Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství, a v rámci panelu působil i v Grantové agentuře České republiky.
Od září letošního roku nastupujete na pozici rektora Škoda Auto Vysoké školy. Jaká budou vaše hlavní priority a cíle v nové roli rektora této soukromé vysoké školy?
Beru mé nové působení na vysoké škole jako velkou výzvu a celkově mi spojení s ní dává velký smysl. Po letech působení ve vědě a výzkumu, na manažerských pozicích proděkana a prorektora pro vědu a výzkum, ale také v řadě panelů výzkumných a akreditačních agentur v ČR i na Slovensku si myslím, že jsem dosáhl poměrně komplexního obrázku o univerzitním akademickém prostředí v ČR, o realizaci výzkumu a propojení do kvalitní výuky od bakalářského studia až po doktorské. Nastupuji do instituce se skvělým renomé, která však vnímá také své limity a chce dále růst a budovat. Zde se, domnívám, můj pohled potkává s představami jak naší matky v podobě Škody Auto, tak také osob ve vedení Škoda Auto Vysoké školy. Tedy hlavními cíli budou v dalším období především udržení kvalitní výuky a její další internacionalizace, pozvednutí vědecko-výzkumné činnosti a silná spolupráce s průmyslovými partnery s příznivým dopadem pro celou naši společnost.
Máte bohaté zkušenosti z působení na jiné vysokoškolské instituci. Co podle vás odlišuje ŠAVŠ od jiných vysokých škol?
Prostředí veřejných vysokých škol a konkrétně VŠB TU Ostrava, kde jsem začínal a získal doktorát a prošel habilitačním řízením, tak i UHK, kde působím od 2011, není zase až tak odlišné od soukromé vysoké školy. Interní procesy jsou velmi podobné, nicméně obrovská výhoda ŠAVŠ je v pružnosti a schopnosti implementovat nové výzvy a realizovat vytyčené cíle a priority. Na to se velmi těším. Vnímám zde také paralelu s fakultou informatiky managementu UHK, kde jsem se od roku 2012 podílel na rozvoji vědeckovýzkumné činnosti a podařilo se nám za ta léta zásadně fakultu pozvednout a celkově pak následně i UHK posunout z jednoho z posledních míst mezi veřejnými vysokými školami ve vědě a výzkumu na přední pozice mezi regionálními univerzitami, kdy výkonem je na srovnatelné úrovni jako mnohé rozpočtově daleko větší univerzity. Tyto zkušenosti nabízím a velmi bych si přál, aby byla brzy ŠAVŠ daleko více viditelná na české scéně, ale i silným partnerem pro průmyslové podniky.
Jak vidíte budoucnost vzdělávání a jak se na ni ŠAVŠ může připravit?
Aktuální situace a proměnlivé prostředí v souvislosti s výzvami jako COVID-19, válka na Ukrajině, ale i čím dál více přetechnizovaná společnost samozřejmě dopadá na současné i nastupující studenty, kteří jsou v lecčem jiní a je třeba je vnímat v souvislostech. Nejen jim vycházet v mnohém vstříc, ale i se od nich učit. Co vnímám jako zásadní, a co na českých vysokých školách stále chybí oproti západním či ještě znatelněji severským zemím, je absence většího povědomí o podnikání a celkovému pojetí o ekosystému transferu znalostí a technologií a komercializace. Mým cílem bude abychom produkovali absolventy zakládající start-upy, či působící na vedoucích pozicích společností, schopné celkového pohledu na tvorbu smysluplných komerčně uplatnitelných výsledků pro společnost.
Jak chcete podpořit inovace a výzkum na ŠAVŠ?
V souvislosti s obrovským potenciálem, který zde vnímám ve vztahu k firemnímu prostředí chci usilovat o velmi úzkou spolupráci s podniky, které mají zájem, a to jak ve výuce a přenosu posledních novinek z praxe do výuky, tak i v realizaci výzkumných projektů pro firmy a s firmami a celkově to podpořit kvalitní publikační činností jako výstupů základního a aplikovaného výzkumu. V takovém prostředí se pak logicky zvýší hlad po informacích studujících o realizaci výsledků vyžadujících ochranou duševního vlastnictví a správných strategiích tvorby know-how. Proto vnímám jako potřebné zařazení předmětů zaměřených na inovace a transfer znalostí do studijních programů.
A jedna otázka na závěr na odlehčení. Jak rád trávíte svůj čas, když zrovna nejste v práci?
Rád cestuji a chodím po horách, proto jsem našel ideální spojení se zahraniční spoluprací s kvalitními vědci z celého světa. Můj kolega, se kterým mám nejvíce zahraničních publikací, je z Malajsie, další ze Španělska, Norska, Indie, Japonska, Slovenska, Polska a dalších zemí. Měl jsem to štěstí, že jsem jich za ta léta poznal celou řádku a myslím, že ta spolupráce poměrně dobře funguje. Mým koníčkem je káva, a to již někteří měli možnost poznat, že mi úplně vše nechutná a mnohdy se mnou na cestách trpí, protože než najdu kavárnu či spíše coffee house, kde si dáme kávu, tak to trvá. Také mám rád zvířata a doma chovám dlouhá léta ovce, aktuálně ovce kamerunské, o kterých s nadsázkou říkám, že jsem je zachránil před sežráním, neboť byly původně určeny jako potrava lvům. Ale to už je dávno a v Africe, kde jsem měl také to štěstí se podívat, to tak prostě je. Kromě „zvěře“ mám doma občas i tři mé děti, kterým se snažím předávat vše, co znám a raduji se, jak rostou a vyvíjejí se. Jinak když se vrátím k otázce na čas, kdy nejsem v práci? No na emailu jsem skoro pořád, protože spolupráce na článcích a projektech vyžaduje komunikaci s kolegy. A jelikož je věda i mým koníčkem, tak dělám to, co mě baví a rád budu předávat vše co znám, i na novém působišti na Škoda Auto Vysoké škole.
